Ať už jste na střední nebo vysoké škole, leden je prostě měsíc zkoušek, utrpení a zoufalství. Všem vám moc přeji, aby se testy a zkoušky vydařily. A pokud se něco náhodou nepodaří, nevěště hlavu - zdaleka nejste sami. V dnešním článku si představíme významného biologa, který změnil svět, a to - světe div se - i když se mu nepodařilo pořádně dostudovat.
Mám na mysli Johanna Gregora Mendela. Moravského rodáka, opata starobrněnského kláštěra a hlavně "otce genetiky". Pomocí svých systematických pokusů s hrachem objevil jednotky dědičnosti - tedy geny. Také popsal dominanci a recesivitu znaků a prokázal, že se genetická informace přenáší pohlavními buňkami. Mendel byl vskutku všestranný člověk. Kromě toho, že položil základy genetiky jako vědy, se ještě zajímal o meteorologii, včelařství, nebo byl ředitelem hypoteční banky.
Mendel si za svůj život prošel mnoha školami. Začal na obecné škole v Hynčicích, kde se narodil, pokračoval na Piaristickou školu v Lipníku nad Bečvou, kde se ukázalo, že je pilný student a doporučili ho na gymnázium v Opavě. Tam začínají první potíže. Mendel patří k nejnadanějším žákům v ročníku, nicméně je psychicky labilní. Když se mu vážně zraní otec, těžce to nese a musí přerušit studium. Nakonec ale gymnázium dokončuje a pokračuje na Filosofický ústav v Olomouci.
Studium v Olomouci je na dva roky, Mendel ale musí prodlužovat kvůli vážnému onemocnění a těžkému zvládání stresových situací. Svůj následný vstup do kláštěra komentuje, že "cítil, že by nebyl schopen, aby nadále snášel takovou zátěž, a proto byl nucen po skončení filozofických studií vstoupit do stavu, který by ho vysvobodil z trpkých existenčních starostí.“
Jenže tím Mendelovo trápení se školou neskončilo. Chce se věnovat vyučování přírodopisu. Pošlou ho vyučovat na gymnázium ve Znojmě, jenže si musí dodělat učitelské zkoušky. Z toho důvodu se zapisuje na univerzitu ve Vídni. Toto období je velice důležité pro jeho objevy, protože studuje fyziologii rostli, fyziku a kombinatoriku, což mu umožní precizní vyhodnocení jeho pozdějších hrachových experimentů. Nicméně se mu nepodaří udělat závěrečné zkoušky. Jeho závěrečná práce o horninách není přijata, a z další klauzurní práce, kterou psal je přijata pouze fyzikální část a ne biologická. Při třetí části zkoušky neuspěl ani v biologické ani ve fyzikální části.
Do Brna se vrací bez úspěchu. Dostane alespoň místo suplujícího učitele na Technickém učilišti. Následně je znovu přijat do Vídně, ale opět se mu nedaří složit závěrečné zkoušky. V zahradách kláštera pak provádí své hrachové experimetny, které - ač znamenají biologický převrat - zůstanou českým publikem nepochopeny a jsou znovu objeveny až dvacet let po jeho smrti.
Tak... vlastně jak si to teď zpětně čtu, nevím, jestli to plní ten povzbuzující účel. Každopádně pokud vás vyhodí opakovaně ze školy, pořád můžete jít pěstovat kytičky. Možná se o vás budou budoucí generace učit, i když se to nedozvíte.... A to za to stojí ne?
Ještě jednou vám přeji úspěšný leden. Jak jste na tom zatím se zkouškami vy?
Sabina
Žádné komentáře:
Okomentovat