Mikrobiom - jsme my opravdu my?

Mám vzkaz pro ty, co se cítí opuštěně - nikdy nejste sami. I když společnost, o které budu dnes mluvit asi není ta, o kterou byste na první pohled stáli.

Mikrobiom je souhrnný název pro mikroorganismy žijící na určitém místě. V případě lidského mikrobiomu na povrchu a uvnitř našich těl. Ze všech možných hub, kvasinek a virů mají na fungování těla nejzásadnější vliv bakterie. Bakterie, na které se dlouho nahlíželo zejména jako původce nemocí se nyní oslavují jako další orgán člověka. Z dalších řádků vyplyne, proč tomu tak je.

Už jen samotné množství mikroorganismů žijících na našem těle je dechberoucí. Pokud vezmeme jakéhosi průměrného člověka, tak na 30 biliónů lidských buněk přijde 39 bilionů buněk mikrobů. Tohle už vede skoro k filosofickým úvahám, zdali jsme my opravdu sami sebou, když víc než polovinu z nás netvoříme my sami. Navíc bakterie se jen tak nevezou, ale ovlivňují procesy probíhající v našem těle.

Nejdůležitějšími a v současnosti nejzkoumanějšími jsou bakterie žijící v našich střevech. Logicky tedy ovlivňují trávení a vstřebávání živin. Zpracovávají jídlo, které sníme a vyrábí látky, které bychom si sami nevytvořili. Například ta nejznámější střevní bakterie Escherichia coli se podílí na tvorbě vitamínu K a také vyrábí látky koliciny, které zabraňují růstu patogenních bakterií. 

Tím už se dostáváme k imunitní funkci našeho mikrobiomu a střev. Co možná většina lidí neví je, že velká část imunitního systému se nachází ve střevech. Protože tam do těla vstupuje největší množství látek a potenciálních patogenů, je to logické. Jistě, imunitní buňky putují celým tělem v krvi, prochází třeba krčními mandlemi a slezinou, ale dalšími důležitými místy jsou Peyerovy pláty obklopující sliznici tenkého střeva, slepé střevo, které bývá nazýváno břišní mandlí. Lymfatická (imunitní) tkáň se pak nachází v menší míře i v tlustém střevě. 

Bakteriální svět je dost drsný a panuje tam velká konkurence. Bakterie si hlídají své místečko a nechtějí tam pustit žádné vetřelce. Přirozené bakterie v našich střevech a na kůži produkují látky, díky kterým se mezi ně nedostanou patogenní vetřelci a tak nás chrání před nemocemi.

V současné době se hodně diskutuje o vlivu mikrobiomu na psychiku a emoce. Ve střevech se pouze nerozpadá jídlo na základní živiny. Mikroorganismy tvoří, nebo podporují tvorbu látek jako jsou hormony, neurotrasmitery a jiné molekuly nesoucí signály dalším buňkám, takže naše střeva ovlivňují nejenom chuť k jídlu a pocit hladu, ale i náladu nebo odolnost vůči stresu. Důležitou látkou, která vzniká ve střevech je totiž serotonin - hormon štěstí. Jeho nedostatek může způsobit vznik špatných nálad, depresí, poruch spánku nebo dokonce chorobné úzkosti. 

Tento článek bych zakončila povzbuzením, že o svoji mikroflóru se můžeme do jisté míry starat a hýčkat si ji a tím ovlivnit své zdraví. Mikrobiom je velké téma a jistě jste o něm také slyšeli t spoustu informací. Pokud je něco zajímavého, na co jsem zapomněla, budu moc ráda, když se o to podělíte v komentářích.

Sabina