Když má někdo Gen válečníka...

Genetika chování je fascinující oblast a stále je obestřena spíš tajemstvími než vysvětleními. Je naše chování předurčeno geneticky, nebo se formuje spíš prostředím ve kterém vyrůstáme? U většiny znaků ať už fyzických nebo psychických mají svůj podíl geny (a často právě víc genů dohromady) i prostředí a u chování, které je velmi komplexní to platí dvojnásob. 

Typ chování, které je genetiky hojně sledováno je agresivita. Je geneticky podmíněna? Do jaké míry? Pokud ano, byla by možná nějaká genetická léčba? Na tyto otázky se bohužel nepodařilo najít jednoznačné odpovědi, i když dílčí výsledky jsou. 

Dnes bych chtěla mluvit o jednom genu, v médiích nazvaném jako Gen válečníka. Podle tohoto genu se tvoří enzym monoamin oxidáza, což je enzym, který v nervových buňkách odbourává přebytečné neurotransmitery, jako například adrenalin, serotonin a dopamin. Tím se tento gen podílí na regulaci naší nálady. 

Pokud je v tomto genu mutace, tak se enzym nevytváří (nebo se vytváří poškozený)  a u lidí s touto mutací pak může dojít k nárůstu agresivity. Ještě nutno podotknout, že se tak děje zejména u mužů. Tento gen totiž leží na chromozomu X. Ženy mají dva chromozomy X, takže pokud je mutace na jednom z nich, druhý chromozom X funkci zastane i tak. Muži mají ale pohlavní chromozomy XY a proto, když mají nějakou mutaci na chromozomu X, vždy se to projeví.

Se studiemi, které potom sledovaly vliv této mutace, jako by se roztrhl pytel. V pouličních ganzích byl nalezen větší podíl lidí s touto mutací. Dokonce existoval výzkum, který říkal, že lidé s touto mutací jsou lepší hráči hazardních her, protože se nebojí jít do rizika. Dokonce někdo přišel s tvrzením, že mutace má vliv na výši dluhu na kreditní kartě, protože lidé s Genem válečníka to mají víc na háku. (Ale tato studie není moc kvalitní).

Jaký si z toho udělat závěr? Rozhodně se nedá říct, že byl tímto nalezen "agresivní gen". Lidé s mutací v tomto genu, mají větší sklony k agresivitě, ale není pravda, že by byli agresivní všichni, nebo že by se na základě této mutace dalo nějak škatulkovat. Jak už jsem zmínila v úvodu, platí to, co platí u většiny znaků. Vliv má i prostředí a výchova. Agresivita se rozvinula předně u těch, kteří byli v dětství zneužíváni, nebo si prošli jinými složitými situacemi.

Genetice chování bych se určitě chtěla věnovat ještě v další článcích. Ráda bych zmínila třeba dědičnost homosexuality. Je nějaké téma z této oblasti, které by vás zajímalo? 

Sabina